Granada

Tak před týdnem touhle dobou jsem byla v Granadě. Vydala jsem se tam ve středu ráno a s Blablacarem jsem tam byla ve dvě odpoledne. Přivítala mě cedule oznamující, že na sluníčku je krásných 39 ⁰C. Jeden by řekl vedro na padnutí, ale pravdou je, že ve Valencii sice až takové horko není, ale je tam větší vlhkost vzduchu a hůř se to teplo snáší. No a v Granadě je sušší vzduch, a tak mi to nepřišlo tak zlé. Před pár měsíci bych se tomu, co píšu, divila, ale za ten pobyt jsem si na to teplo prostě zvykla. Jen jednou mě teplota překvapila. A to, když přesáhla čtyřicítku. V první chvíli mi nedošlo, co za informaci začínající na čtyřku cedule sděluje. Tělo si na vysokou teplotu zvyklo, ale hlava ne!
První odpoledne jsem věnovala volnému procházení města, původně jsem ale měla namířeno do muzea. Internet sliboval zajímavou moderní betonovou stavbu. A taky že jo, ale provozují ji Španělé, takže měli zrovna siestu. A zrovna ve středu po siestě už neotvírají. Tak jsem se na ní podívala jen z venku, osvěžila se v parku u zavlažovače a šla dál.

Muzeum paměti Andalusie

Kolem centra města se vine řeka Genil, která vypadá, že je v ní hodně vody. Ale když popojdete dál, uvidí ten trik!

Druhá řeka protékající Granadou se jmenuje Darro, ale není jí tak snadné vidět, protože je zakrytá ulicí Reyes Católicos. Dříve přes ní vedly mostky, ale pak jí zakryli a dnes je ulice Reyes Católicos jednou z nejrušnějších.

A to jsem se dozvěděla druhý den, tedy ve čtvrtek, kdy jsem se zúčastnila free tour. Slečna nás provedla kolem katedrály (kterou jsem navštívila potom odpoledne), uličkami, kde se prodávalo hedvábí (jsou úzké a křivolaké, aby lupič nemohl tak snadno utíkat), přes čtvrť Albaicín až na Mirador San Nicolás. To je místo s jedním ze známých pohledů na Alhambru.

Po free tour jsem si dala nepostradatelnou ochlazovací pauzu na lavičce ve stínu a pak jsem se vydala zpátky z vyhlídky ke katedrále. 

Vlevo si můžete všimnout věže o třech podlažích. Původně měly být věže dvě a šestipatrové. Ta vlevo je menší, protože se jim při stavbě zbořila. Zem pod katedrálou není nejpevnější, z části za to může právě řeka Darro a z části slabé ale časté otřesy půdy. Tak jí nechali menší, aby znovu nepokoušeli osud. Druhá věž nestojí buď proto, že jim také spadla, nebo proto, že došly peníze. To už si přesně z prohlídky nepamatuji.
Zvenku je ještě jedna zajímavost - historicky cenné graffity. Je malované směsí býčí krve a oleje. Malovat je nechaly bohaté rodiny, aby tak zaznamenaly úspěchy svých synů v bitvách.

Zevnitř je katedrála nebývale světlá, díky velkým oknům a bílému omítnutí. Uvnitř návštěvník dostane sluchátko s nahraným průvodcem a může si katedrálu projít i s výkladem. Díky tomu je uvnitř klid navzdory velkému počtu návštěvníků.

Druhý den byla hlavním bodem programu návštěva Alhambry. Tedy části - zahrad. Pár dní před výletem jsem totiž zjistila, že na celou Alhambru se lístky musí kupovat s přinejmenším dvoutýdenním předstihem. A to jsem včas neudělala, ale chtěla jsem navštívit alespoň zahrady. A tak jsem se tam vypravila, že uvidím, co uvidím. U pokladny jsem pána poprosila o jeden lístek. Pán mi řekl cenu, která byla vyšší, než jsem čekala. Tak jsem se na něho udiveně podívala, že přeci do zahrad je to méně. A pán se na mě udiveně podíval, jestli chci vážně jen do zahrad, když mi nabízí lístek na celou Alhambru! No neváhala jsem, lístek zaplatila a vydala se na prohlídku. Buď měli chybu v systému, nebo se jim na poslední chvíli někdo odhlásil, každopádně já byla spokojená.
A nutno uznat, že je to úžasný komplex paláců. Z výzdoby uvnitř až oči přecházejí a když se člověk podívá ven, může se kochat výhledem na Granadu.

strop lázní - baño de la mezquita

vpravo palác Karla V.

mírně vlevo od jeřábu je Mirador de San Nicolás

přibližně uprostřed je vidět katedrála

Patio de los leones

Mirador de Lindaraja

Patio de la Acequia

Zbytek pátku a sobotní dopoledne jsem věnovala procházkám po městě. A okukování a hlavně očuchávání dárkových obchůdků. Jen kolem katedrály jsou minimálně tři, které do širokého okolí šíří vůně čajů, koření a mýdel. Ve spojení s tamním horkým vzduchem to vytvářelo moc příjemnou atmosféru.