Město řek, ostrovů.. a trpaslíků!

Když se vydáte do Wroclavi, vřele doporučuji jít na některou z nabízených free tour. Jen pokud tam pojedete jako já v prosinci, zabalte si do baťůžku tlusté ponožky a kulicha. I když mi počasí krom pár přepršek poslední den přálo, zima a sychravo bylo. Jen v neděli na chvíli vysvitlo slunce, ale mělo hodně daleko k tomu, které před půlrokem ve Španělsku vyhánělo teploměr k číslům začínajícím na čtyřku.Navíc jedna z procházek, zrovna ta, kterou jsem absolvovala jako první, začíná v půl páté. Takže za tmy, kdy je přinejmenším pocitově ještě chladněji. A ještě se jmenuje Islands and bridges of Wrocław. A od vody co? Studeně fouká. Ale tím se nenechte odradit, naražte toho kulicha a jděte. Na seznámení s místem je výborná, pořádně se projdete, dozvíte se dost informací - například, že ve městě je celkem 5 řek, 21 ostrovů a 117 mostů, a potkáte místa, na která se další den budete chtít podívat znovu.Všechny vycházky začínají pod sochou Aleksandera Fredra nebo aspoň na dohled od ní. Třeba když začne advent, náměstí zaplaví trhy a zvlášť večer tam není skoro k hnutí.

Trhy, na kterých prodávali "tradiční vánoční wroclawský trdelník" nebo třeba čokoládový kebab, obklopily nejen tuhle sochu, ale třeba i chudáka trpaslíka pumpaře!

A kde se tam vzal? Sochy trpaslíků jsou ve Wroclawi téměř na každém rohu. Původně byli trpaslíci odkazem na 80. léta a Oranžovou alternativu, dneska už představují všechno možné. Nevím, jak jsou na tom v současnosti králíci se svou pověstí, ale co se týče množení, řekla bych, že wroclawští trpaslíci jim slušně šlapou na packy. Než jsem v pátek odjela, myslela jsem si, že jich je ve městě kolem tří set. Alespoň to tvrdily jedny stránky. Ale na nedělní procházce průvodce říkal, že jich je už k pěti stům!Po městě se šíří od roku 2005, stali se jeho symbolem a není obchod se suvenýry, kde byste si s nimi nemohli koupit něco na památku. Jenom na Rynku jsem jich napočítala 28.

Rynek

Rynek je hlavní náměstí (213 x 178 m), centrum města, kde je ve středovém bloku domů i radnice a pod ní nejstarší pivnice v Evropě. Od roku 1273, kdy jí otevřeli, byla zavřená jen třikrát. Naposledy před asi dvaceti lety, aby vyřešili problém se zápachem z toalet. Nebo aspoň tak to vyprávěl průvodce.

Na první pohled by se zdálo, že je Rynek obklopený krásnými historickými fasádami. To ale není tak úplně pravda. Konec druhé světové války neustály 3/4 města a z Rynku vydržela stát jen polovina budov. Město stále zaplňuje díry v zástavbě, které tehdy vznikly, a tak nejeden dům se tváří historicky, ale v jádru je moderní.V sobotu jsem se dopoledne vydala na free tour o street artu ve Wroclawi. Ta nás návštěvníky zavedla do Nadodrze, čtvrti, ve které těch stop války je pořád hodně. Šedivé a bezútěšně vypadající ulice staly plátnem pro streetartové umělce i kulisami pro filmaře. Jak vyprávěl průvodce - když chcete natočit válečný film, přivezete herce, kulisy tu jsou, uděláte "bang bang" a film je hotov. Naposled se Nadodrze stalo na několik dní Mnichovem, předtím třeba Paříží. Obyvatelé čtvrti jsou na to už zvyklí, a tak je ani nepřekvapí, když se ráno probudí a pod okny jim projíždějí ruské tanky.

Jedno léto přijel Steven Spielberg natáčet film odehrávající v zimě a tak zasypal ulice šedobílým prachem. Místní z toho nadšení pochopitelně nebyli. Ale dokázali si na něm svým způsobem smlsnout. Když přijel natáčet zase, potřeboval dostat pryč ze všech domů satelitní talíře a nabídl za to nějakou finanční odměnu. Najednou byly talíře po celé čtvrti. I na dávno vybydlených domech.
Ale zpátky k pouličnímu umění. To tu najdete ve všech velikostech, Od malých vzkazů v podchodech po velké obrazy na slepých fasádách. Velký podíl na tom měl v roce 2010 fetival Out of something, kdy byli do města pozvaní zahraniční umělci a street art se stal v povědomí lidí i něčím jiným než vandalismem. 

(Na následující fotce sice není Nadodrze, ale ostrov Slodowa, ale je k tématu).

Nadodrze bylo dlouho i čtvrtí se špatnou pověstí. To se už pomalu mění, naopak začíná být čtvrtí stylovou. Až tak, že zvyšující se nájmy místy vypuzují starousedlíky. Pořád lze ale na domech najít vzkazy dětem z téhle čtvrti, které je podporují v tom, že to, odkud pocházejí, není nic špatného.

jsi v pořádku - jsi v pohodě - mám tě rád

Navzdory pověsti se ale nemusíte bát vstoupit do některého z vnitrobloků, dost možná vás tam čeká překvapení. Místní jsou sami unavení z šedivosti svého okolí, a tak organizují jeho probarvení. A témata jsou různá - od hrdinů fotbalového týmu, přes domácí mazlíčky až po sny obyvatel.

Anebo vzkaz sousedům, aby mysleli na své děti a nepálili v kamnech všechno, co jim přijde pod ruku. A nekazili tím vzduch. 

miluj děti - nepal smetí

Do Wroclawi se také lze vydat za architekturou. Jestli vás lákají velké betonové konstrukce, nesmíte minout Halu století a Halu targowu. Hala targowa je tržnice na kraji historického centra, která se schovává za cihlovou fasádu, ale uvnitř už vládne beton. Na rozdíl od té valencijské je menší a když se přijdete hladoví, hned u vchodu vás zachrání stánek s místními jídly. 

Hala století je od centra trochu dál, ale když se k ní vydáte, můžete si přidat ještě jeden cíl - o tom o odstavec níže. Stavba z roku 1913 má na výšku 42 metrů a hostí výstavy, veletrhy (o víkendu zřejmě knižní veletrh), koncerty či sportovní utkání. A podle plakátů i disco oslavu silvestra. 

Tím druhým cílem je sídliště WuWA (Wohnungs- und Werkraumausstellung) - vzorové sídliště z roku 1929. Součástí byly domy rodinné, bytové a jeden pro svobodné a mladé páry, který dnes funguje jako hotel. Více tu.

autorem je Hans Scharoun

rodinný dům od Heinricha Lauterbacha

A když už jsem se vydala po architektonických cílech, nemohla jsem minout Muzeum architektury, jediné muzeum architektury v Polsku. Stálá expozice mi zvlášť zajímavá nepřišla, ale měla jsem štěstí na dočasnou, o Bohdanu Lachertovi, polském modernistickém architektovi. Vystavovali jeho skici, výkresy i modely staveb, vše doplněné o úryvky z jeho textů. A i kdyby dočasná výstava nebyla tak dobrá, jak byla, návštěva by stála za to. Samotné muzeum je velmi působivé, je totiž v bývalém klášteře!

Cílů, které navštívit je pochopitelně více, ale když se rozhodnete chodit městem jen tak bez plánu, můžete koukat jak po trpaslících, tak po ulicích. Zub války je pořád znát, ale čím dál tím více to nejsou mezery mezi domy, ale rozmanité střídání stylů.
A než se s Wroclawí rozloučím přehlídkou trpaslíků, mám jedno doporučení - když ve městě prochladnete a budete hledat něco na zahřátí či zahnání hladu, stavte se v ZZtop (ul. Kazimierza Wielkiego 25/1a) - polévkárně a zapiekankárně. 

Inspektor Pracy - IPek

WrocLovek

Ogorzałek i Opiłek

Papa Krasnal