A taky jsem viděla spoustu průvodů, čím více se blížil vrchol oslav, tím jich bylo více. Skoro pokaždé ucpaly centrum města a policie musela řídit dopravu.
Hlavní sochy jsou obrovské a jejich motivem bývá vše od historických událostí až po současnou politickou situaci..
..zatímco ty dětské jsou výrazně menší a jsou v nich spíše pohádkové postavy.
A tak vypadala Falla Municipal na Plaza Ayuntamiento. Ta byla nejvyšší a shořela jako poslední.
Během svátků se tu také konaly býčí zápasy. Na to, že zrovna jeden probíhá mě upozornila demonstrace proti býčím zápasům. Jestli mají nebo nemají být zakázané, to je tady jedno z nejprobíranějších a nejožehavějších témat. Takže na jedné straně byl dav demonstrantů a na druhé byl dav, který si chtěl právě odjíždějící toreadory vyfotit. A právě tenhle dav mě vcucnul, nebylo úniku a tak mám taky jednu rychlou fotku. To abyste viděli, jaká tlačenice kolem nich byla.
V noci ze soboty na neděli se v půl druhé konal největší ohňostroj. Tentokrát nebyl na náměstí u radnice, ale odpalovali ho z parku Turia. Se spolužáky jsme se sešli v jedenáct a už v tu dobu proudily skupiny lidí k parku. Naší skupince se podařilo pomalu ale jistě se dostat na velmi dobré místo, ale celý přesun nám trval asi hodinu a půl. Normálně se ten kus dá ujít asi za čtvrt hodiny. Kdo si pamatuje hru Cukr, káva, limonáda - mnohdy jsme se pohybovali krokem slepičím.
Ohňostroj vypukl na čas a trval celých dvacet minut. A byl ohlušující, barevný a úžasný. Shodli jsme se, že ty novoroční, co každý známe ze svého města, jsou oproti tomuhle dost chabé.
Tady je jeho část, po které přišla dramatická pauza následovaná ještě velkolepějším závěrem.
Vrcholem celých Fallas byla nedělní noc (19. března) a La Cremà - pálení soch. V deset hodin vylétly jen malé ohňostroje a byly zapálené fallas infantiles. O půlnoci začaly hořet všechny fallas krom té jedné - falla municipal. A stalo se to, čemu jsme do poslední chvíle nevěřili - ty obří dřevěné konstrukce doplněné spoustou polystyrenu se během chvilky změnily v obrovská oblaka černého kouře a prachu, která se postupně vytratila do noci.
(Pochopili jsme, proč tu třídění odpadu není moc v kurzu. A taky v tu noc nad Valencií asi museli uzavřít vzdušný prostor.)
![]() |
| poslední minuty před vzplanutím |
![]() |
| a tak to začalo |
![]() |
| žár byl neskutečný, v jeden moment začali všichni couvat |
![]() |
| a takhle to vypadlo po pěti minutách, nejdéle se držel lampionek |
U každého pálení asistovali hasiči a vždycky část z nich měla za úkol chladit okolní lampy, cedule a zastávky autobusů. V jednu hodinu pak začala hořet falla municipal. To se nám nakonec zdálo nejlepší, nebylo to tak okázalé, jako u barevných soch, ale zase z té dřevěné konstrukce v průběhu vylétávaly rachejtle a dělaly tak malou světelnou show. A taky z ní nešlo tolik kouře.
A když se k zemi zhroutila její poslední část, skončily Fallas. Pak už se davy začaly trousit domů, hasiči dohašovali poslední zbytky požárů a začala práce všem, kdo měli na starosti úklid města.
I těm patří velký obdiv, ráno se Valencie probudila do nového týdne téměř beze stop po nějakém svátku. Jen občas se dá na najít trochu hrubý asfalt tam, kde hořelo.









