Nemohu si pomoci, i po spatření na živo tu houbu pořád vidím, aspoň trošičku. Ale krom barevnosti, mimochodem tentokrát je bílá barva správně, tam podoba není. Stavba betonová, uvnitř chladná, ale velmi zajímavě prosvětlená. Jsou to vlastně tři zakřivené stěny a střecha, která je na nich položená. Mezi tím ještě škvírou prosvítá světlo a dělá dojem lehce se vznášejícího stropu.
Od stavby sakrální jsme se přesunuli ke stavbám továrním.
A zase jsme překročili hranice. Na pár hodin jsme se podívali do Německa, konkrétně do Weil am Rhein. Tady sídlí areál firmy Vitra. To je nábytkářská firma, která začala jako výrobce nábytku do obchodů, například vitrín. Odtud ten název. Firma je od svého založení rodinná a tak když se rozhodnou postavit v areálu něco nového, prostě si jen vyberou, kterého proslulého architekta nebo které studio by chtěli do sbírky. Takže k vidění toho bylo hodně.
Vitra Design Museum od Franka Gehryho s názvem aktuální výstavy
 |
| z roku 1989 |
Požární stanice (1993), první velké dílo Zahy Hadid. Bohužel sloužila své funkci jen pár let, pak celý areál přešel na jiný systém požárního zabezpečení. Nyní se používá jako další výstavní prostor. Typicky pro autorku postrádá pravý úhel.
Konferenční centrum (1993), jehož autorem je Tadao Ando, je postavené z nejhebčího betonu, na který jsme si kdy sáhli. Je ze speciální směsi, snad s přidaným popelem, člověk by po slepu ani nečekal, že je to beton. Stavba je dokonale zvukově izolovaná, takže se uvnitř člověk může soustředit, dívat se ven na kvetoucí stromy a vůbec nevnímá, že je poblíž velmi rušná silnice. Na rozdíl od předchozích je to dost nenápadné a skromné místo.
 |
| najdi blondýnu! |
 |
| miniatury známých židlí |
