pondělí 24. dubna 2017

Velikonoční prázdniny

Jaro je tu v plném proudu, když jsem před volnem šla ze školy, mohla jsem se kochat takhle rozkvetlou zdí u zastávky. Jaro v plném proudu.



Velikonoce se tu berou velmi vážně a tak nám volno začalo ve čtvrtek 13. a končí dnes. Naštěstí se slaví výrazně poklidněji a tak si člověk na rozdíl od volna během Fallas odpočine.Hned ve čtvrtek jsme volno s kamarádkami zahájily na pláži. Plán byl malý piknik a vyhřívání se na sluníčku. Sešly jsme se tři, ale jídla jsme měly tak pro šest. Na pláži už bylo dost lidí, většina se opalovala a pár odvážlivců šlo i do vody. Moře je již teplejší, ale pořád se mi mi koupat nechtělo.Volno jsem využila k dalšímu poznávání Valencie, vydala jsem například do parku, kterým je zakončen Jardín del Turia, nedaleko místa, kde řeku Turii v padesátých letech odklonili. Je tu vodní plocha, kolem které vedou pěšiny, je tu louka a spousta stromů, které poskytovaly stín. V den volna byl téměř každý kousek stínu zabraný lidmi, ale jedno místo jsem ukořistila pro sebe.
Příhodně pod vrbou, ze které jsem se pak nenápadně snažila získat pár větviček na pomlázku. Vrba to sice nebyla ta pravá "pomlázková", ale něco malého se mi podařilo smotat. A tady je hrdý majitel pomlázky v pondělí.
Pod vrbou se mi pěkně četlo, ale když mě kmen začal příliš tlačit do zad, šla jsem se projít po parku. A musím říct, že mě nakonec docela zklamal. Je takový hodně organizovaný. Většina cest má kolem sebe zídky, takže se nedá chodit moc volně. Spíš tam člověk jde tak dlouho, dokud nenajde na přilehlém trávníku místo pro piknik. To Jardín del Turia se svými cestami pro pěší, cyklisty i běžce je mnohem uvolněnější.
 
ale hezky to tam kvetlo, to zase jo
V sobotu jsme navštívily Oceanogràfic. V oceánosvětě jsme viděly samozřejmě spoustu ryb, medúz, ale i tučňáky, mrože a motýly. Byla sobota, takže návštěvnost byla veliká a na některá místa se musela stát fronta. Nejdelší byla na žraloky, ale pouštěli skupiny lidí po patnácti minutách a stálo se ve stínu, tak to nebylo tak zlé.
fronta = la cola
Už na mapě se areál zdá veliký, ale na živo je ještě větší, protože značná část je v podzemí. Tak jsme mohly třeba pozorovat mrože, jak si hraje s balonem. Nebo procházet tunelem pod bazénem se žraloky a koukat jim na břicha.
Taky jsme se byly podívat na představení s delfíny, chovatelé s nimi ve vodě plavali, tancovali a také předvedli, jak se o delfíny starají. Třeba to, jak se delfínům čistí zuby!
Po třech hodinách nám nám řádně vyhládlo a tak jsme se vydaly na oběd a na zmrzlinu. V jedné cukrárně v centru neprodávají kopečky, ale kytičky. A člověk si může víc příchutí, ze kterých mu jí mají uplácat. Jen je většina zmrzliny mimo kornout, takže se musí jíst rychle a dlouho hezká nevydrží. A to je teprv duben!

Zatím tak a o výletě příště.