Naváži tam, kde jsem včera přestala - výhledem z kopce, ale tentokrát na vrchol!
A pro představu, takhle vypadal konec cesty, dál to vážně nešlo. Ale hezky se tam na sluníčku sedělo a svačilo. Počasí mi vyšlo a když jsem se v neděli zpátky na bytě sprchovala, tak jsem měla dojem, že mám neumytelně špinavé kotníky. A ne! Za sobotní výlet jsem si opálila kůži mezi botama a lemem kalhot, tak tam mám teď takový hezký proužek.
Zpátky jsem se vydala jinou cestou, i když ne o moc hezčí. Na pěší turisty tu asi nejsou zvyklí, místní na mě občas udiveně koukali. S tou svojí blonďatou kšticí to na Španělku na cestě do krámu prostě neukecám.
Do Murcie jsem dorazila řádně uťapaná a tak byla na programu odměna. Původně jsem chtěla jít na oběd, ale chuť byla silnější. A nakonec mě ta porce zasytila jako oběd. A to je to prý střední velikost..
Jinak o víkendu přes den to tam žije výrazně více, dokonce jsem při ládování se zmrzlinou mohla pozorovat demonstraci s nápisy pan - trabajo - techo - dignidad (chleba - práce - střecha - důstojnost).
Po zmrzlině jsem se vydala zase na procházení městem, na druhé straně řeky jsem v parku viděla pána, co si procházku zpestřoval úklidem - na každý suchý list, který si dovolil spadnout na cestu a ne na trávu, se zamračil a hůlkou ho odehnal hezky stranou.
 |
| pečlivě uklizeno |
V neděli jsem chtěla jít na věž, ale to nevyšlo, tak jsem u řeky pozorovala závody v rychlostní kanoistice. Z centra města se mezitím linula hudba, probíhala zřejmě přehlídka pochodových kapel.
A pak ještě u řeky, hned vedle závodů, rozložili prodejci bleší trh. Typicky se tam dalo najít všechno možné...
A pak už jsem si jen vyzvedla na hostelu batoh a šla na autobus. Na závěr pohled z autobusu na krajinu i s navštíveným hradem.
